Karel Brantl

Karel Brantl, též Karl, či Carl (14. září 1801, Žamberk – 25. května 1871, Vídeň; křtěn jako Karel Ferdinand Brantl) byl silniční a železniční technik, historik, archeolog a kreslíř vrcholné doby hradního romantismu. Vedle své technické profese věnoval svůj čas a nadání pro probuzení zájmu o českou historii a připomenutí významu zdejší kulturní krajiny. Zajímal se od mládí o historii, později jako cestmistr a silniční technik zejména o historickou topografii a archeologii, lze jej řadit mezi průkopníky české kastelologie. Dokladem je jeho členství v Archeologickém sboru Národního muzea v Praze a příležitostná publikační činnost. Seznámil se s historikem Františkem Palackým, vedl korespondenci s Václavem Krolmusem, dopisoval si také s Karlem Aloisem Vinařickým. Spolupracoval s Matyášem Kalinou z Jäthensteinu. Podle všeho se osobně setkal také s básníkem Karlem Hynkem Máchou (1810-1836) a také s vlasteneckou rodinou Hekovou.